Ten, kdo v létě zavítal na zahradu nebo na nějakou prosluněnou louku, jistě už viděl takový zvláštní úkaz. Spoustu skákajících kobylek. Jsou to skutečně kobylky? Neviděli jsme spíše koníky? Nebo sarančata? Většina lidí zahrnuje pod označení „koník“ veškerý hmyz, který má dlouhé silné zadní nohy a skáče. Mezi jmenovanými třemi tvory je ale velký rozdíl.· Například takového koníka ve volné přírodě rozhodně nepotkáme. Můžeme ho spatřit pouze ve sklenících botanických zahrad.· Při hledání kobylky už budeme mít rozhodně větší štěstí. Už jen proto, že na světě se vyskytuje na osm tisíc druhů. U nás je jich čtyřicet.Jak se tedy kobylka pozná?– Její velikost je maximálně pět centimetrů.– Tykadla má dlouhá. Většinou přesahují délku samotné kobylky.– Uvidíme ji na okrajích lesů, na loukách, v polích, na zahradách.– Je velice teplomilná, proto se objevuje na vrcholu léta a začátkem podzimu.Samci mají jednu zajímavou schopnost. Pokud o sebe třou přední části křídel, mohou vyluzovat zvuky. To je to známé cvrkání. Některé druhy kobylek jsou dravé. Loví mouchy, larvy brouků, pojídají vajíčka motýlů. Kobylka pravá je však býložravec. Pokud kobylka chodí, je to sarančeU sarančat je rozdělení trochu jednodušší. Rozeznávají se pouze dva základní druhy.1. Saranče pravé.2. Maršovití.Zato poddruhů mají mnohem více. Těch bylo objeveno deset tisíc. U nás jich žije čtyřicet. Dorůstá maximální délky čtyř centimetrů. Jen saranče stěhovavé má ještě o dva centimetry více. Saranče je velice podobná kobylce, ale v některých znacích se liší.– Má krátká tykadla.– Její křídla jsou vyvinutější.– Neustále neposkakuje, ale pohybuje se pomalou chůzí.– Pokud se blíží nějaká hrozba, dokáže se zachránit dlouhým skokem.– Může i popolétnout. Ale jen na krátkou vzdálenost.Uvidíme ji na otevřených prostranstvích, jako jsou louky, paseky, zahrady. I ona miluje sluníčko, proto ji můžeme potkat jen v letních měsících.Saranče je býložravá. Její kusadla jsou ale velice silná, a tak dokáže rozkousat i rostlinná pletiva.